КАК РУССКИЕ ЗАКАРПАТЬЯ ЛЕГКИМ ДВИЖЕНИЕМ РУКИ СТАЛИ УКРАИНЦАМИ ИЛИ БЫЛЬ О ТОМ, КАК ПОЯВИЛИСЬ "НАШИ МА / Ватные вбросы (ватные вбросы, ватная аналитика, пандориум,) :: Я Ватник (# я ватник, ) :: разная политота :: История :: Ватная АНАЛитика :: фэндомы

фэндомы Ватные вбросы Ватная АНАЛитика История ...Я Ватник разная политота 

КАК РУССКИЕ ЗАКАРПАТЬЯ ЛЕГКИМ ДВИЖЕНИЕМ РУКИ СТАЛИ УКРАИНЦАМИ ИЛИ БЫЛЬ О ТОМ, КАК ПОЯВИЛИСЬ "НАШИ МАЛЕНЬКИЕ УКРАИНЦЫ" В ЗАКАРПАТСКОЙ ОБЛАСТИ "УКРАИНЫ"



Idopm УкраТни
24 июл в 13:31

КАК РУССКИЕ ЗАКАРПАТЬЯ ЛЕГКИМ ДВИЖЕНИЕМ РУКИ СТАЛИ УКРАИНЦАМИ ИЛИ БЫЛЬ О ТОМ, КАК ПОЯВИЛИСЬ "НАШИ МАЛЕНЬКИЕ УКРАИНЦЫ" В ЗАКАРПАТСКОЙ ОБЛАСТИ "УКРАИНЫ". Мои маленькие любители истории! Что вы знаете о "Переписи населения в Чехословакии" от 1921 года ? А вот я

Za Kc 19'—, váz. za Kc Z3‘—
DB.KOieeLTTt&rcuSeK
»Z€M£ A LIPC « SVAZCK 55 M^KlADEM uniCVptSA^C
111		IPo?				
	1					
	III		JIÉÉBB			
ZEMÉ A LIDÉ
POUCNÁ A ZÁBAVNÁ KNIHOVNA ZEMÉPISN'Í'CH PRACÍ, CESTOPISÚ, VÉDECKtCH A D0BR0DRU2N?CH CEST A POVÍDEKCIZÍCH KRAJÚ
REDIGUJE Dr. STANISLAVNIKOLAU
*


82
•y--- . • • - 'во *—; --
Rusíni zaujímají кгошё mad’arského a hízinného jihozápadu váechnu ostatní Podkarpatskou Rus, tudíz cel.ou v y s о ё i n u. Váude na severu precházejí do Haliée a zabírají i cety jih, totiz Potisí, krome rumun-ského ostrova kol Marm. Solotviny a mad’arského jz. od


Tabulky národností: A, císla prostá.
Zeine	I Pocct obyvatclû	Cn"í\г о d il							Cizo- zemci
		ôeskosîo- vcnská	(TiikTP)	polská	nëmeckà	mad’arská	¿idovská	jiná	
Cecliy	! 6,670.582	4,382.788	2.007	973	2,173.239	5.476	11.251	1.091	93.757
Morava	2,662.884 i	2,048.425	976	2.080	547.605	534	15.335


сти немец, меньшинством. Перепись 1921 дает грации в Венгрию, но гл. оор. вследствие того, следующие цифры:	1 что от них отделилось большое число искусст-
Национальный состав населения Ч. по переписи 1921.
Области	Чехи и словаки	'украивь V ЦЫ У 		Поляки	Немцы	Мадьяры	Румыны «*	Евреи	Другие


Area and Population.—The Czechoslovak Republic consists of Bohemia, Moravia and Silesia, Slovakia, and Ruthenia (Sub-Carpathian Russia). Its frontiers have been defined by the Peace Treaties with Germany, Austria and Hungary. The area and population of the various provinces, according to the


THE
STATESMAN’S YEAR-BOOK
STATISTICAL AND HISTORICAL ANNUAL OP THE STATES OP THE WORLD FOR THE YEAR
1937
EDITED BY
M. EPSTEIN, M.A., Ph.D.
FEI.LOW OF THE ROYAL GEOGRAPHICAL, OF THE ROYAL STATISTICAL, AND OF THE ROYAL
ECONOMIC SOCIETIES
SEVENTY-FOURTH ANNUAL PUBLICATION. REVISED AFTER


БОЛЬШАЯ СОВЕТСКАЯ
ЭНЦИКЛОПЕДИЯ
ПОД ОБЩЕЙ РЕДАКЦИЕЙ
В. В. КУЙБЫШЕВА о Н. И. БУХАРИНА ❖ В. П. ЗАТ0НСК0Г0 ❖ Ф. А. РОТШТЕЙНА ❖ Н. Л. МЕЩЕРЯКОВА <* Л. Н. КРИЦМАНА О Г. М. КРЖИЖАНОВСКОГО | Ю. Л. ШШКОВА ❖ П. И. ЛЕБЕДЕВА-ПОЛЯНСКОГО ❖ Н. М. ЛУКИНА О В. П. МИЛЮТИНА О Н. ОСИНСКОГО<* А. Б. ХАЛАТОВА«> О. Ю.


https://vk.com/wall-182604668_327



Подробнее
Idopm УкраТни 24 июл в 13:31 КАК РУССКИЕ ЗАКАРПАТЬЯ ЛЕГКИМ ДВИЖЕНИЕМ РУКИ СТАЛИ УКРАИНЦАМИ ИЛИ БЫЛЬ О ТОМ, КАК ПОЯВИЛИСЬ "НАШИ МАЛЕНЬКИЕ УКРАИНЦЫ" В ЗАКАРПАТСКОЙ ОБЛАСТИ "УКРАИНЫ". Мои маленькие любители истории! Что вы знаете о "Переписи населения в Чехословакии" от 1921 года ? А вот я кое-что знаю! И вам сейчас это "кое-что" расскажу. Вы знаете о существовании в составе сегодняшней "Украины" такой области, как Закарпатская? Знаете наверняка. А знаете, что по до 1918 года эта территория входила в состав Австро-Венгрии, а затем по итогам раздела Австро-Венгрии отошла к Чехословакии? Знаете. (Если не знаете то почитайте, какой-то особенный источник навязывать не стану, материалов по этому поводу очень много). Называлась эта территория в составе Чехословакии - "Подкарпатская Русь". Так вот. По результатам проведенной в 1921 году в Чехословакии переписи населения на территории этой административной единицы страны (данные о переписи 1921 года в земле "Подкарпатская Русь" были получены мной из издания "Описание Подкарпатской Руси" изданное в Чехословакии в 1924 году (рис. 1,2)) там не было выявлено НИ ОДНОГО "УКРАИНЦА" ((рис. 3) Строка -"P.RUS" - Rus Podkarpacka. Графа в соответствии с искомым нами этносом, проживающим на данной территории). Русские были, венгры был, евреи были, немцы были, чехи были, словаки были, а "украинцев" - нет. Ноль. О чем они в Праге, как ни странно, честно и написали поскольку хоть и занимались в те времена в меру сил и возможностей своим вариантом "словакизации", но делали это поступательно, без наскока. И к главному фарсу! Как же появились украинцы в Закарпатье? Продолжим и обратим внимание на материалы Большой Советской энциклопедии СССР издания 1934 года (рис.4.) и что же мы там видим? А видим мы, что Русское население Закарпатья легким движением руки было трансформировано в кого? Правильно! В "украинцев". Как так? - спросите вы. А я напомню вам, что как раз в данный период времени в СССР проводилась тотальная "УКРАИНИЗАЦИЯ" Юго-Западных территорий страны и и большую часть представителей русских этносов поголовно приписывали к украинцам. Обобщали, систематизировали и каталогизировали, так сказать. Причем этнических венгров у "украинцам" они приписать не решились. И хоть поскольку в тот момент времени Закарпатье считалось зарубежной территорией, от политики Партии и Правительства разработчики энциклопедии не отошли, да наверное и не очень могли отойти. Соответственно - после перехода Закарпатья под юрисдикцию СССР (и Подкарапатской Руси в виде Закарпатской области в УССР) в 1944 году исконно РУССКОЕ население стало автоматически - "украинским", поскольку де-юре это действо уже было подготовлено, давно обкатано и вариантов развития ситуации, кроме, как в этом направлении, уже не существовало. Справедливости ради отметим, что в дальнейшем политика украинизации хоть и в меньшей степени но коснулась уже и венгерского населения региона. Также находим подтверждение данных по отсутствию "украинцев" в Закарпатье в тот период времени в данных The Statesman's Yearbook (одного из самых известных научных статистических, исторических и географических альманахов кстати) от 1937 года (о ШОК! Друзья и союзники еще в 1937 не говорили ни о каких "украинцах", не будем рассматривать пропагандистские статьи о "голодоморе", где чаще всего кстати, говорится о голоде в Красной России, а не некоей "Украине") по географическим и этнографическим исследованиям в Чехословакии (рис. 5,6), где такой этнос, как "украинцы" на тот момент отсутствует. Отсутствует полностью и безоговорочно. ЕГО ПРОСТО НЕ СУЩЕСТВУЕТ НА ЭТОЙ ТЕРРИТОРИИ. Ну как вам "Древняя история Украины"? От нее прямо веет древними скрижалями, да? Примо из глубины веков и далеких тысячелетий? Да. Ну посмеемся вместе & В окончание скажу, что надо отдать должное современным русинам сумевшим несмотря на весь экспансионизм в отношении их народа сохранить национальную самоидентификацию (в отличие от наших "небратьев" на территории Центральной Украины, например) и сберечь свою историю, а также законными способами в настоящее время отстаивать свои права, как бы это не было тяжело в реалиях "украинской гидности". Вот такой рассказ друзья. P.S. Несколько лет наблюдаю "битву" на площадке Википедии между "украинизаторами" Закарпатья, "мадьяризаторами" и "русификаторами" по поводу флага по темой "Подкарпатская Русь". Сейчас похоже снова победили "жовто-блакитные. Но борьба идет уже несколько лет -у -у у Да ксати..Разворот БСЭ СССР от 1934 г. тоже прилагаю Друзья мои! (рис. 7).
Za Kc 19'—, váz. za Kc Z3‘— DB.KOieeLTTt&rcuSeK »Z€M£ A LIPC « SVAZCK 55 M^KlADEM uniCVptSA^C 111 IPo? 1 III JIÉÉBB ZEMÉ A LIDÉ POUCNÁ A ZÁBAVNÁ KNIHOVNA ZEMÉPISN'Í'CH PRACÍ, CESTOPISÚ, VÉDECKtCH A D0BR0DRU2N?CH CEST A POVÍDEKCIZÍCH KRAJÚ REDIGUJE Dr. STANISLAVNIKOLAU * SVAZEK LV. * DR. KAREL MAT0-U$EK: PODKARPATSKÁ RUS (VSEOBECNf ZEMÉPÍS SE ZVLASTNIM ZRETELEM K 2IVOTU LIDU). * NÁKLADEM CESKÉ GRAFICKÉ Ü N I E A. S. V PRAZE 1924 ‘—•73 — Vrchovinci, néktefí í s rodinou, do nííiny, hlavné do Mad’arska, aby tam od jara do podzimu pracovali na velkostatkárské püdé, zaceá dostávají az 1/3 sklizné; pak vracejí se s chud^m v^tézkera do sv^ch hor a v bíd-n^ch chysích preékávají tuhou a dlouhou zimu. Pó prevratú se toto sezonní vystéhovalectvi do úrodné níziny znacné zmenSilo a omezilo se pfedeváím na naSi éást Potisské roviny, kam na dobu iarních prací a - zní pricházejí sVrchoviny pracovni skupiny a pfijímají za svou práci podíl ze sklizeného obilí. NÁRODNOSTI. Národnostní poméry vyvíjely se pod vlivy zemépisn^mi á. historie k^m i. Ru-s í n i prelévali se z v^ch. Halice schüdnymi sedly na jizní svahy Karpat a protáhli se v nich daleko na -západ, az k v^toku Popradu ze Slovenska. Jsou nejstarsím óbyvatel-stvem Podkarpatské Rusi, pficházejícím jiz pred Mad’ary a postupujícím údolími az k niZiné, na jejímz okraji se zastavili. Ac byli hospodársky slabí (horalé a pastyíi), prece, posilñujíce se nepretrzitym prílivem z Haliée., zachovali si hory az do dnü popíevratové svobody. Mad’ari prisli pozdéji (podle jejich tradice usa-dili se v Uhrách r. 896), aé mad’arstí historici ehtéjí Mad’arúm zachovat: prvenství. Jako kocovníci usadili se v Potisské a Podunajské níziné, králem Stépánem Svatym ovládli Uhry, pohlcovali na stycné cáre malo odolné Rusíny, ale do Vrchoviny nepronikli áni tésné pred válkou, ñebof v té chudé a zanedbané vysoéiné nebylo prúmyslu, mést a nebylo tudíz úrednictva, tohoto základního kdysi macfarisaéního agenta. Vrchovina odstrasovala i mad5. úiedníka, kter^ sem posílán leda z trestu a tudíí jen méné R u s í n i jsou nejzápadnéjsím zálivem ruského mofe, jez zalilo celé Strední cili Poloninské Karpaty, oba jejich svahy. Pricházeli jako pastan a tradicné setrvávají pfi tomto zaméstnání sv^ch predkú. Csl. statistika r. 1921 neéinila rozdílu mezi Rusy a Rusíny a shrnovala je v jednotnou rubriku „Rusové, ruská národnost“. Oni sami ani neznají rozdílu a naz^vají se „Rus, Rusñák“, ale málokdy „Rusín“, aó nékteré ésl. vládní kruhy tentó název podporují. Jméno „Rusín, rusínsk^“ zavádélo b^valé Rakousko-Uhersko, aby své ruské obyvatele stavélo z politick^ch düvodú proti bbáva-nému, sousednímu Rusku. Karpatstí Rusové mluví siee nárecím dosti odchyln^m od velkorustiny, ale toho je si védoma pouze jejich necetná inteligence, ne vsak lid. Ponecháme vsak pro jasnost název „Rusín“, aniz bychom trnuli strachem pred jménem „Rus“. Rusíni zahrnují 62’3% vseho obyvatelstva, ale ve skuteénosti jisté celé 2/3, nebot’ mad’arská rubrika obsahuje jeáté mnohého neuvédomélého Rusíná. Rusíny je ob^váno skoro 90% ve§keré p 1 o c h y zemé, ale zarostlé z dobré poloviny rozsáhtymi lesy. V souvislém rusínském území ztrácejí se némecké ostrúvky; za to je rusínská záplava zneéiSténa v celé syé oblasti zivlem ¿idovsk^m. Rusíni ob^vají celou vysoéinu a sv^m severním bokem opírají se o halicské soukme-novce, s nimiz je pojí reé, zpüsob ¿ivota a pohodlná sedla. Sestoupilí i do údolí Tisy, k rumunsk^m hranicím a vnikli i do ní¿iny, kde sousedí s Mad’ary. P r ü b é h rusínsk omad’arské j azy k o vé éáry je celkem klidn^: z jizního okolí Sevljuse severo-západním smérem k Uzhorodu, ale s hlubok^m mád’ar-skym klínem a némeck^mi ostrovy u Mukaéevá. Jv. od Sevljuse dosahuje rusk^ zivel ke státním hranicím (pouze obec Guda je mad’arská a Tekeháza smísená), zabírá pohranicní Homlovec, píevládá v Bataru, odkudz jde - 79 - na sever, zabírá Cumu, prechází Tisú, ovládá SaSvár, uh^bá se Fanéikovu (V4 Rusínü), zaujímás Ardovec a Egre§ (v Sevljusi jsou Rusíni první národností, 43%), obchází Salanky (% Mad’arú), vlastní si obé Remety na dolní Berezavé, ponechává úplné Mad’arüm Nové Selo (mad\ Beregujfalu), Forno§ a j. od Mukaceva druhé Nové .Selo (Alsóschonborn). Némeck^ ostrov 5 obcí vytlaéuje Rusíny na severní dosah Mukaceva (40% 2idú, po % Ru-sinü a Mad’arü). Jz. od mésta vrací se rusínská oblast üsiroce v nízinu (nejdále Gorond a Strabicevo), prechází mezi mad’arskou Dobroñí a rus. Zñacevem bazinaté území pri Latorici, míjí macF. Chomec, zaujímá Dlouhé Pole a drzí se od Korytñan ¿eleznicní trati z Copu do Uzhorodu. Hlavní mésto Podkarpatské Rusi (Uzhorod) prozívá podobnou jazykovou situaci jako hl. mésto Slovenska. Obé tato mésta jsou národnostné velmi smíSená, nebof le¿í na styéném území 3 národú a mimo to je prostupuje ¿idovstvo. Kdezto v§ak Bratislava pomocí Cechú blízí se ji¿ k ésl. vétSiné (41% Csl.), má Uzhorod do rusínské pre-vahy nesmírné daleko (39% Mad’., 26% Csl., 19% Zidú, 14% Rusínü) a jen v jednoté s Ceqhy mü¿e brzy dosíci slovanské vétsiny. Od U¿horodu na sever zabírá rusínská oblast celé poríéí U¿e a Siró ce prechází do Slovenska.1) Na územním pruhu mezi pr. bfehem U¿e a zémsk^mi hranicemi ¿ije 63% Rusínü a jen 15% Cechoslovákú (vcetné s expono-van^mi Cechy) a proto 6sl. vláda pln^m právem opustila u¿skou demarkaéní cáru a naridila t. zv. hranice správní (viz o tom na str. 7. a¿ 9.), ponechávající pri Podkarpatské Rusi cely okres Pereéín a Velkou Bereznou. *) SlovenStí Rusíni protaliují se az k fece Popradu a pfedstavují 2-9% (86.000 duSÍ) z obyvatelstva Slovenska; ve velkoíupé mikulááské tvofí 3% a v koSické jii 13%. Jejich pokles vúéi r. 1910 má pfíóinu v ne-znatelném jazykovém pfechodu ke slovenStiné a ve vzrostlém politickém vlivu Slovákú. Také zde Rusíni jsou pastevci a drobnymi zemédfilci, vyznání grekokatolického.
82 •y--- . • • - 'во *—; -- Rusíni zaujímají кгошё mad’arského a hízinného jihozápadu váechnu ostatní Podkarpatskou Rus, tudíz cel.ou v y s о ё i n u. Váude na severu precházejí do Haliée a zabírají i cety jih, totiz Potisí, krome rumun-ského ostrova kol Marm. Solotviny a mad’arského jz. od TiaCeva. Tabulka národností podle sluánovsk^ch okresü.1) Ókfes Pocet obyvat. r. 1921 Národnost v %. éeskoslov. I Щ ruská p mad’arská I némecká íid. r, 191o r. I92I||r. 1910 r, 1921 r. 1910 r, Z92Z| r. xgio|r. i92i|jr, 1921 Berehovo mésto 13.846 0-4 5-51 1-7 9-811 961 62-11 1-1 0-7 21-3 ,, venkov 24.500 003 1-1 5-9 13-4 93-3 79-3 0-4 0-2 5s6 Berezná Velká 25.044 1-3 3-5 84-4 87 51 1-4 8-3 0-3 7-7 Dovhoje 19.827 2 3- 82-5 86-5 31 0-4 11-7 0-4 9-5 Hust 51.708 o-oi 0-8 70-9 74-3 171 6-9 11-9 1-2 16-7 IrSava 32.688 0-01 0-6 70-7 81-7 25 1-1 4-2 0-8 15-5 Kosino 18.746 0-05 0-8 0-5, 1-7 98-8 93-2 0-5 0-3 4-3 Mukaüevo mésto 20.865 0-2 7-1 8-1- 24-5 73-4 24-1 17-8 1-9 41-7 venkov 36.215 0-07 ; 0-3 67-6 72-6 12-6 11-9 16-1 9-7 5-4 Pereéín 21.116 2-8 4-1 85-6 89-1 7-7 1-8 3-3 0-4 4.4 Rahovo 34.443 0-07 1-9 69 74-3 16-7 • ‘8-3 13-6 ■2-8 12-4 Rózvihovo 29.631 2- 2-6 74-1 •79-7 11-8 7-7 11-6 .1-2 8-8 Seredné 13.946 3-5 6-4 68-8 72-9 17-2 7-5 10-2 0-3 13 SevljuS V, 66.037 0-05 1-9 46-5 69-7 44 25-2 5-1 0-1 [Í2-9 S val java 23.157 1-3 3-2 72 73-7 1-7 3-4 18-4 4-7 14-5 TereSva 59.391 0-01 0-6 52-6 56-9 7-5 4-5 21 3 16-9 Tiaéevo 22.918 0-02 ,1-5 61-2 692 22-5 11-2 14-9 0-4. 17-7 Uíhorod mésto 20.601 7-2 25-5 38 14-2 80-3 38-9 6-8 2-2 .18-9 Uzhorod venkov 22-928 15-2 16-2 23-6 38-6 58-5 38-2 2-4 0-5 6-3 Vereéky Nizní - 16.747 06 2 78-1 84-8 5-4 1-7 15-7 1 li-4 Volovoje 30.391 001 0-5 82-2 83-4 2-1 0-3 15-6 0-2 115-6 P.'Rus 604.745 1-3 3-3 56-2 62!3. 129-2 117-4 |Í0-7 1 í-7 |i3-3 Rozsáhlé souvislé území Rusínú je bohuM tolik poruSeno pronikem ¿idovsk^m, £e Rusíni a n i v 3 e d i-n é m okte se nedosahují 90% a pouze v sesti prevySují 80% (okres Pere&ín 89%,V. Berezná87, Dovhoje §|§| Uvádím poéet pkresft,' iak$ byl v dobé- séítání. Gd té doby.byl ztusén okres Kosino a Rozvihovo; Berehovo zbavenó magistrátu a snííeno •• na velkoiv obec s titulem mésta. V r. 19Í0 séítána feí matefská„r. 1921 národnost. ^81 — . 86, N. VereCky 85, Volovoje 83 a írsáva 82%); jsou to hlavné okresy vrchovinské, kde kromé Zidü nepristupuje к rusínské jiná národnost. V 16 z 18 okresü jsou Rusíni vét§inou (v uziiorodském bez mésta jen nepatrné pfed-stihují Mad’ary) a jen v obou nízinn^ch ustupují zcela do poíadí (v berehovském bez mésta 13*4% a v kosinském 1-7%). Vúci scítání z r. 1910 pribylo" Rusínú nej- Skupina Rusínñ z Vrchoviny, z obce MiSkarovic pfi pramenech Latorice (fot. vr. fin. rada Kadlec.y Mukaéevu). Kroj jedno-duch^; muzi maji siraky (kabáty). méné na severu, nezasaáeném tolik mad’arisací, a nejvíce v roviné a vúbec na jazykove stycném území, kde byli az do prevratu vystaveni mad’arskému tlaku a kde mu pfi své malé odolnosti také podléhali. Pro budoucí postup Rusínú do zmad’arisované roviny jsou dúleáity dva ostrovy rusínsk^ch men-sin: skupina 4 obcí západne od Sevljuse a 5 obcí sz. od Berehová. Z téhóz hlediska jest litovati, ze Rusíni nemají ani jediného mésta a centra; prevládají sice v Hustu Zemé a lidé sv. LV Podkarpatsfcá Rus. 6 (53%) а рощёгпё v SevljuSi (43%, Mad’arú 22%), ale i -v téchto méstech jsou zivlem nevySpétym a podruín^m. Jen úpln^m píimknutím к Cechüm roohli by Rusíni vytváreti magnetisující ohniska. RusínyPodkarpatské Rusi Ize déliti na Huculy a ostatní. V tom shodují se snad vsichni interesovaní uéenci, ze Huculové tvorí zylástní skupinu, mnohonásobné odliánou od ostatních Rusínú této zerné. Huculú zije u nás asi 15.000 a to v nej-zázsíiri v^chodé na obou Tisách. Jejich 6istá strediska jsou Jasiña, Bogdan a Tíebu§a, ale rozáífili se а| к horní Teresvé, Kosovské rice a v Rumunsku do údolí potoka Ruskového. Pricházeli к nám Jablonickym sedlem po-mérné pozdé1) z Halice, v níí dosahují к Rafailové, Nad-vornS, Kolomyjím, Kútám a presahují pfes údolí íeremose do západní Bukoviny. Tvorí i antropologicky zvlástní skupinu (jako Détvané mezi Slováky), pomísenou asi s Rumuny; jsou statného a vysokého vzrüstu (ргйтёг 167 cm), svétlych zrakú a tmav^ch vlasú. Nosí krásné kroje a vynikají nadáním daleko nad druhé Rusíny. Ostatní rusínské obyvatelstvo v Podkarpatské Rusi délívá se Caíto na В o j к y a Lemky. Ale oni sami tak neéiní a mnoh^ z nich jméno Bojk povazuje za na6-dávku. Název Lemkú dává se nejzápadnéjSím Rusinúm, tudíz na Slovensku a v sz. cásti Podkarpatské Rusi. Více dúvodü mluví pro rozlisování mezi V r c h o-vinci a Dolñany. Rozdíly mezi nimi vytváíely se pod vlivy polohy a zaméstnání. Vrchovinec ob^vá v pri-haliéském pásmu, vede tuh^ zivot, je télesné i dusevné zakméty; ale vzdálen svéta a Splosující níziny vytrvává houzevnaté pfi stalet^ch mravech a zvycích. Lépe situova-n^, protoze níze a tepleji sedící, Dolñan (téz Doliñan, Doliánák), ob^vající ve Stfedohorí a v sev. pruhu níziny, *) Alé rozhodné dfíve ne2 od konce 18. století, jak uvádí Král. - 83 - predstihl svého vrchovinského bratra télesné i dusevné; iépe ¿ijé-a se satí, ale porusuje se stykem s .cizími vlivy. Cechoslováci jsou v Podkarpatské Rusi po-éetné mizivou menSinou (3-3%), ale jako politick^ a kulturní Cinitel padají velmi na váhu a tó'zvláSté v této, od Mad’arú tak zanedbávané zemi, v níz se musí s-ka¿dou prací zacíti od sam^ch základú. — Pri tom jest rozeznávati Cechy a Slováky, nebot’ mají zde velmi rüzné funkce:; Slováci sem presahují nékolika star^mi rolnick^mi osadami, kdezto Cechové pricházejí teprve po pFevratu a ne jako hromadní osadníci, n^br¿ co éetní jednotlivci se státo-tvorn^m úkolem, orgaiiisovati Podkarpatskou Rus v samosprávnou éást Ósl. republiky. Ale vedle statních zaméstnancú usazují se ji¿ a trvale první 5e§tí obchodníci, podnikatelé, ¿ivnosthíoi a remeslníci. Séítací statistika r. 1921 sdru¿ovala v celém státé Cecliy a Slováky v jediny národ, jím¿ také jsou. Celkem zije v Podkarpatské Rusi skoro 20.000 Cechoslovákú, nyní jiz vétsinou Cechú,. ac tito az do prevratu zde, vúbec nebyli; hlavné ceskému prílivu jest pricísti vzrúst Cechoslovákú s 1*3% «a 3*3%. Mimo uzhorodsky okres zije znatelnéjsí pocet Cechoslovákú pouze v okrese seredñanském (6'4%), kde¿to v nékterych nedosahují ani 1%. Slováci pronikli do Podkarpatské Rusi nepatrné: blízko Uzhorodu mají dvé obce1) á mimo to ve trech mají vétsinu.2) Nad 10% zijí jeSté ve V. Berezné a v 7 obcích jako pracovní kolonie tovární nébo lesní.3) Slováci uzhorod-ského pkolí jsou nejv^clíodnéjSím predvojém slovenského :^ Nejzápadnejáí osada Podkarpatské Rusi Lekartovcc (1410 obyv, a 95%' Slovákü) aryzeslovenská Huta ssv. od, Uíhorodu. *) Qnókoyce sv. u .Jjaorodu p bVvalé ¿elezáíské FridcSóvo a Nové Klenoyce sev. od Mukaéevo. s) Pereéín, .S val java (ehemiéká továrna); Seredi é, Hluboká, Anta-lovcé (dfevorubectví); Vyíní Hraboniee- áDovhoje (Zelezáma). - 84 - y zivlu a rozeznás je na kazdém uáhorodském trhu jiz podle króje od Rusínú. C e s i rozesli se po celé zemi. Husteji usadili se pri hranicích (éetníci, pohraniéní finanéní stráz), pri ma-gistrále (na pr. v Kiralháze) a ,predev§ím ,ve správních centrech, tudíz v pkresních'a zvlásté zupních méstech. Cím vétsí nebo v^znamnéjsí obec, tím dokonalejsí revoluci pro¿ívá zásluhoú Cechú,- kteíí sem proudí a do b^vatych mad’arsk^ch bast zapoustéjí vzdy vice uvédomélého éeskélio a slovanského zivota. — y cele tohoto prerodného V^voje stojí samozfejmé hlavní mésto zemé Uzhorod, lede jsme,jiz druhou národiiostí.^ Národnostní prerod Smést. ; ¿w (Pxxi-e,. eecujo: erokresba prof. Ant Krátkého z Modry) Dfevéná cerkev v Plavji U /pyp gptjstljící. 8 Zemé a li<}éf sv. LV. Podkarpatská Rus,. Obac : Poéet ObyVat, Slovád 1 y: 1910 vi [I Ruáni*- Mad’afi ' Némci 2idé r. 1910 r. 1921. ¿s fm, o T. >6 H 1910 r. 1921 r. 19,10 r. 1921 1910 r. 1921 r. 1921 Mukacevo 17.275 20.865 0-2 7-1 8-1 r ! 24-5 73-4 241 17-8 1-9 11-7 Uáhorod 16.919 20.601 7-2 25-5 3-8 14-2 30-3 38-9 6-8 2-2 18-9 Berehovo 12.933 13.8461 0.4 5-5 1 1-7 ,9;9 961 621, 11 0-7 21-3 Hpst 10.292 11.835 , - . 2-3 Ü50-8 58 341 7-8 14-9 3^ 27-8 SevljuS 7.811 9.248 01 “ -r2 43 • 761 21-7 6'9 Q-6 23-3 Tabulka jasné dokazuje üplny. pád národnosti né-mecké, veliké poklesy Mad’arú (zachovali si jen Berehovo a slabé Uzhorod), potésitelné vzestupy Rusínú (nabyli pomérné vétsiny v SevljuSi) a vseobecny príliv Cechú (Slováci b^Vali jen v U¿horodé). Hlavní príéina dü-kladné zménén^ch pomérú tkví ovsem v nové ¿avedené rubrice zidovské národnosti. * * ( * M a d’ a r i stojí celkov^m v^znamem na vynikájícím _x) Nedostatek bytfi pro exponované Cechv uvedl tyto 1 do okolnícb obd: Radvanky mají 10% Cechoslovákú (hlavné Cechíi), Dravce 11% a Horjany 13%.
Tabulky národností: A, císla prostá. Zeine I Pocct obyvatclû Cn"í\г о d il Cizo- zemci ôeskosîo- vcnská (TiikTP) polská nëmeckà mad’arská ¿idovská jiná Cecliy ! 6,670.582 4,382.788 2.007 973 2,173.239 5.476 11.251 1.091 93.757 Morava 2,662.884 i 2,048.425 976 2.080 547.605 534 15.335 1.481 46.448 Slezsko 672.268 296.194 338 69.967 252.305 94 3.681 99 49.530 Slovensko 3,000.870 2,013.784 85.642 2.534 139.902 637.173 70.546 8.954 42.335 P. Rus ! ! 604.745; 19.766 372.503 298 10.337 103.819 79.722 11.427 1 6.873 Ceskoslovensko 13,611.319 1 8,760.957 461.466 75.852 3,123.448 747.096 180.535 23.052 232.9 13
сти немец, меньшинством. Перепись 1921 дает грации в Венгрию, но гл. оор. вследствие того, следующие цифры: 1 что от них отделилось большое число искусст- Национальный состав населения Ч. по переписи 1921. Области Чехи и словаки 'украивь V ЦЫ У Поляки Немцы Мадьяры Румыны «* Евреи Другие народно- сти Южные славяне Чехия Моравия Силезия Закарпатская Р\сь 4.382.788 2.048.420 296.194 19.737 2.007 976 338 85.644 372.884 973 2.080 69.967 2.536 297 2.173.239 547.604 252.365 139.900 10.460 5.475 534 94 637.183 102.144 1 87 1 45 2 230 13.610 11.251 15.335 3.681 70.529 80.059 657 239 64 8.330 499 347 1.197 33 413 118 Итого . . . 8.760.937 461.849 75.853 3.123.588 745.431 13.974 1 180.855 9.789 2.108
Area and Population.—The Czechoslovak Republic consists of Bohemia, Moravia and Silesia, Slovakia, and Ruthenia (Sub-Carpathian Russia). Its frontiers have been defined by the Peace Treaties with Germany, Austria and Hungary. The area and population of the various provinces, according to the census of 1921, and the census of December 1, 1930, are as follows :— — Area in square kilometres Area In English sq. miles Population Feb. 15, 1921 Population per square mile, 1921 Census Dec. 1,1930 Population per squaie mile, 1930 Bohemia . Moravia Silesia / Slovakia . Ruthenia . 52,062 i 26,808 49,006 12,617 | 20,101 10,351 13,921 4,871 6,670,582 3,335,162 3,000,870 606,568 381*8 322*2 158*8 124 *4 7,109,376 3,565,010 3,329,793 725,357 353*7 344*4 176 0 148*9 Total . 140,493 I 1 54,244 13,613,172 251*1 14,729,536 271*5 Of the Czechoslovak citizens 9,688,770 are Czechoslovaks, 3,231,688 Germans, 691,923 Hungarians, 549,169 Russians, 81,737 Poles, 186,642 of Jewish nationality, and 49,636 others. There were besides 249,971 aliens.
THE STATESMAN’S YEAR-BOOK STATISTICAL AND HISTORICAL ANNUAL OP THE STATES OP THE WORLD FOR THE YEAR 1937 EDITED BY M. EPSTEIN, M.A., Ph.D. FEI.LOW OF THE ROYAL GEOGRAPHICAL, OF THE ROYAL STATISTICAL, AND OF THE ROYAL ECONOMIC SOCIETIES SEVENTY-FOURTH ANNUAL PUBLICATION. REVISED AFTER OFFICIAL RETURNS MACMILLAN AND CO., LIMITED ST. MARTIN’S STREET, LONDON 1937 AREA AND POPULATION—RELIGION 817 Minister of Posts and Telegraphs.—Alois Tucny (Czech National Socialist). Minister of Commerce.—Josef Najman (Czech Traders' Party). Minister for the Unification of Laws.—Dr. Jan Srámek (Czech Clerical). Minister of Public Works.—Ing. Jan Dostdlek (Czech Populist). Ministers without Portfolio—Dr. F. Spina (German Agrarian), E. Zojicek (German Clerical). Area and Population.—The Czechoslovak Republic consists of Bohemia, Moravia and Silesia, Slovakia, and Ruthenia (Sub-Carpathian Russia). Its frontiers have been defined by the Peace Treaties with Germany, Austria and Hungary. The area and population of the various provinces, according to the census of 1921, and the census of December 1, 1930, are as follows :— — Area in square kilometres Area in English sq. miles Population Feb. 15, 1921 Population per square mile, 1921 Census Dec. 1, 1930 Population per square mile, 1930 Bohemia . Moravia 8ilesia ) Slovakia . Ruthenia . 52,062 26,808 49,006 12,617 20,101 10,351 18,921 4,871 6,670,582 3,335,152 3,000,870 606,568 331*8 322-2 158*8 124 *4 7,109,376 3,565,010 3,329,793 725,357 353-7 344-4 1760 148*9 Total . 140,493 54,244 13,613,172 251-1 14,729,536 271*5 Of the Czechoslovak citizens 9,688,770 are Czechoslovaks, 3,231,688 Germans, 691,923 Hungarians, 549,169 Russians, 81,737 Poles, 186,642 of Jewish nationality, and 49,636 others. There were besides 249,971 aliens. The population of the principal towns with more than 20,000 inhabitants at December 1, 1930 (preliminary census figures), was:— Praha (Prague) . . 848,828 Brno................ 264,925 Ostra va. Moravská . 125,347 Bratislava. . . . 128,852 Plzen.................114,704 Kosice................ 70,282 Olomouc . . . . 06,440 Budéjovice Ceskó . 43,886 Usti n/L (Aussig) . 48,802 Liberec (Reichenberg) 88,525 Opava................. 36,083 Jablonec n/N (Gab-lonz a.d. Noisso) . 88,958 Prost$jov .... 33,487 Chomutov(Komotau) 33,266 Cheb(Eger) . . . 31,549 Jihlava.v .... 81,031 Teplice-Sanov (Tep-litz-SchÓnau) . . 30,799 Pardubice. . . , 28,841 Most..............28,211 UShorod .... 26,669 Mukacevo. . . , 26,123 Znojmo............ 25,832 Vary Karlovy Karls-bad) .... 24,029 Trnava .... 23,971 Krnov (Jagerndorf). 23,465 A5 (Ascii) . . . 22,943 Varn8dorf . . . 22,621 Podmokly (Boden-bach) .... 22,648 Prerov............. 22,862 Karvinná . . . 22,330 Ostrava Slezská . 22,239 Zámky Nové. . . 22,457 PreÓov .... 21,870 Zlín................21,584 Nitra...............21,259 Komárno .... 21,137 Kladno .... 20,751 Movement of population is shown as follows for 3 years. Year Births Marriages Divorces 1 Deaths Surplus of births over deaths 1933 287,677 124,823 5,320 205,213 82,464 1934 280,767 118,270 5,348 199,203 81,554 1935 269,346 111,452 5,297 202,615 65,731 Religion.—The majority of the population is Catholic. In 1930 the division of the population according to religion was :—Roman Catholics, 10,831,696 ; Greek and Armenian Catholics, 585,041; Protestants, 1,129,758; Orthodox, i45,598 ; Jews, 856,830 ; Old Catholics, 22,712 ; other faiths, 9,878 ; and without any religion, 854,638.
БОЛЬШАЯ СОВЕТСКАЯ ЭНЦИКЛОПЕДИЯ ПОД ОБЩЕЙ РЕДАКЦИЕЙ В. В. КУЙБЫШЕВА о Н. И. БУХАРИНА ❖ В. П. ЗАТ0НСК0Г0 ❖ Ф. А. РОТШТЕЙНА ❖ Н. Л. МЕЩЕРЯКОВА <* Л. Н. КРИЦМАНА О Г. М. КРЖИЖАНОВСКОГО | Ю. Л. ШШКОВА ❖ П. И. ЛЕБЕДЕВА-ПОЛЯНСКОГО ❖ Н. М. ЛУКИНА О В. П. МИЛЮТИНА О Н. ОСИНСКОГО<* А. Б. ХАЛАТОВА«> О. Ю. ШМИДТА ГЛАВНЫЙ РЕДАКТОР О. Ю. ШМИДТ ТОМ ШЕСТЬДЕСЯТ ПЕРВЫЙ Ч — ШАХТ ГОСУДАРСТВЕННОЕ СЛОВАРНО-ЭНЦИКЛОПЕДИЧЕСКОЕ ИЗДАТЕЛЬСТВО «СОВЕТСКАЯ ЭНЦИКЛОПЕДИЯ» МОСКВА * ОГИЗ РСФСР ❖ 1934 473 ЧЕХОСЛОВАКИЯ Карпат вершинами (Герлаховская вершина— высшая точка всей республики—2.663 м высоты, Ломницкий щит—2.634 м). Словакии принадлежат также горы, лежащие внутри сев. дуги Карпат, т. е. к 10. от нее, в т. ч. Глоговец-кие, Нитранские горы, Фатра, Низкая Татра, Словацкие Крушные горы (богатые серебром, золотом, медью) и прилегающая северная часть Верхне-Венгерской низменности по левобережью Дуная с Великим житным островом (между Братиславой и Комарно). Закарпатская Украина (Закарпатская Русь) занимает южные склоны и предгорья Центральных Карпат (Восточные Бескиды) до Черногорья наЮ.-В. с горами Вигорлат и др.—В геологическом отношении Карпаты сложены гл. обр. иэ третичных песчаников, к к-рым присоединяются по внутреннему краю дуги меловые известняки и разнообразные изверженные породы (трахиты Словацких Крушных гор, Вигорлата и др.).—Реки Словакии и Закарпатской Украины начинаются по юж. склонам Карпат и принадлежат к бассейну Дуная. Таковы: Ваг, Нитра, Грон, Ипел, Тисса с реками ее системы (Слана, Гернад, Тар-ча, Топла, Бодрог, Уг и др.). Только р. Попрад в Словакии прорывается через Карпаты к В. от Высокой Татры на С. к р. Дунаец, притоку Вислы. В горах Высокой Татры встречается много маленьких живописных озер ледникового происхождения («Морские очи»).—Климат воет. Карпатской половины республики еще более континентальный и сухой с жарким летом и холодной зимой. Наибольшее количество осадков концентрируется в верхних частях гор, менее всего их выпадает на равнинах к Ю. от гор. Большие пространства гор покрыты могучими буковыми и дубовыми, а выше хвойными лесами, в к-рых местами еще сохранились медведи, волки и рыси. Верхняя граница леса проходит на высоте ок. 1.500 м, но альпийские луга развиты мало. Растительность равнинных областей к югу от Карпат имеет уже степной характер. Б. Бондаренко. II. Население. Политическая граница Ч., проведенная с полным пренебрежением к этнографическим границам, сохранила в пределах вновь образованного государства, а также прирезала к нему довольно значительные районы с нечехословацким и неславянским населением—обстоятельство, которое немало усложняет национальный вопрос в республике, т. к. чехи проводят в отношении своих национальных меньшинств ту же политику угнетения, какая проводилась в отношении их в Австро-Венгрии. Преобладающее место в Ч. занимают славянские народности наряду с значит, мадьярским и в особенности немец, меньшинством. Перепись 1921 дает следующие цифры: 474 Следует отметить, что чешская статистика учитывает чехов и словаков вместе, чтобы показать абсолютное большинство в стране господствующей нации. Зап. часть Ч. кроме довольно широкой местами пограничной полосы, занятой немцами, заселена чехами (см.). Словаки (см.) заселяют среднюю часть, государства к В. от Белых Карпат до Ужгорода. Среди славянского населения Ч. они занимают второе место по численности после чехов. Словаки в большинстве занимаются земледелием и слабо затронуты индустриализацией; культурно они далеко отстали от чехов. Эта отсталость искусственно поддерживалась крупными землевладельцами, большей частью мадьярами. Поляки живут в восточной Силезии вдоль словацко-польской границы и в сев.-вост. Моравии. На востоке Ч. в Подкарпатской Руси живут украинцы, которые кроме того по верховьям рек юж. склона Карпат доходят на 3. до Дукель-ского перевала. Украинцы («русы», «русняки», реже «руссины») распадаются на гуцулов (в самом сев.-вост. углу Подкарпатской Руси, в горах в истоках Тиссы), бойков (к западу от гуцулов также в горах до верховьев рр. Унга и Лаборчи), бляхов (ниже в долинах до Хусты на Тиссе и Долы) и ламаков (к зап. от бляхов и бойков), заходящих и в сев.-вост. угол Словакии. Украинцы, особенно гуцулы и бойки, наиболее культурно отсталая часть населения Ч.; до 70% гуцулов неграмотны. Эту отсталость украинцев усиленно поддерживают капиталисты Ч., т. к. она помогает им самым беззастенчивым образом эксплоатировать украинцев и в первую очередь крестьян (подробнее см. Украинцы). Немцы, занимающие после чехов второе место среди национальностей Ч., принадлежат к 4 группам германцев: средние баварцы заселяют область Богемского леса от Таусского перевала на Ю.-В. и отдаленные районы, «острова» около Буденовиц, Иглавы, Брно, Южную Моравию и район Братиславы. Северные баварцы занимают сплошной массой весь зап. угол Богемии до Рудных гор (Краслице) на С., оба склона которых и далее до Исполиновых гор заселяют саксонцы. Дальше к В. от Иештеда до Бескид, спускаясь довольно низко в долину Моравы, живут силезцы. Немцы являются основателями многих городов и пионерами в промышленности (прядение и ткачество в Силезии, горное дело в Рудных горах). Мадьяры, к 16 веку почти совершенно оттеснившие в горы словаков и украинцев, занимают полосу наиболее плодородных земель вдоль юж. границы Чехословакии (примерно от линии Бранислава, Лугенец, Рож-ново, Кожице, Ужгород). В наст, время мадьяры сильно уменьшились в Ч. в численности почти вдвое после войны (в 1910—1.418 тыс. чел., в 1921—747 тыс. чел.), отчасти вследствие эмиграции в Венгрию, но гл. обр. вследствие того, что от них отделилось большое число искусст- Национальный состав населения Ч. по переписи 1921. Области Чехи и словаки Украин- цы Поляки Немцы Мадьяры Румыны Евреи Другие народно- сти Южные славяне Чехия Моравия . . * Силезия Словакия . . Закарпатская Русь 4.382.788 2.048.426 296.194 2.018.792 19.737 2.007 976 388 85.644 872.884 973 2.080 69.967 2.536 297 2.173.239 547.604 252.365 139.900 10.460 5.478 534 94 637.183 102.144 87 45 2 230 13.610 11.251 15.835 3.681 70.529 80.059 657 239 64 8.380 499 347 1.197 33 413 118 Итого . . I 8.780.987 481.849 76.858 8.123.568 745.431 13.974 180.855 9.789 2.108
Я Ватник,# я ватник, ,фэндомы,Ватные вбросы,ватные вбросы, ватная аналитика, пандориум,,Ватная АНАЛитика,История,разная политота
Еще на тему
Развернуть
нет комментариев
Только зарегистрированные и активированные пользователи могут добавлять комментарии.
Похожие темы

Похожие посты
Тайны кремлевского закулисья: киевские истоки ''русского мира'', - Кочетков,News & Politics,немиря людмила,ukrlife,укрлайф,кочетков александр,путин,порошенко,кучма,янукович,сурков,русский мир,кремлевские тайны,дугин,евразийство,янукович конфета,медведев,крым аннексия,крым россия,крым украина,ельцин
подробнее»

Я Ватник,# я ватник, фэндомы Ватные вбросы,ватные вбросы, ватная аналитика, пандориум, Ватная АНАЛитика украинцы разная политота

Тайны кремлевского закулисья: киевские истоки ''русского мира'', - Кочетков,News & Politics,немиря людмила,ukrlife,укрлайф,кочетков александр,путин,порошенко,кучма,янукович,сурков,русский мир,кремлевские тайны,дугин,евразийство,янукович конфета,медведев,крым аннексия,крым россия,крым украина,ельцин
>^деж>Ф%ю
♦ яаст }»д
.г л*«лКь,1
Г>$ЙЙ**
ЕВРОПЕЙСКАЯ
Р О С С I Я
*ПСп
Сю£+е; = Rubriky
Predplatné
Mnt.sk > Slovensko > Smer, Vojna na Ukrajine
24. januára 202417:48
Podpredseda parlamentu tubos Blaha má v deñ návstevy Roberta Fica na Ukrajine vedla seba pocas vedenia schódze plechovku so skratkou Sovietskeho zvázu. Je na nej aj
stuha svátého Juraja, ktorú Ukrajina pova
подробнее»

Я Ватник,# я ватник, разная политота Ватные вбросы,ватные вбросы, ватная аналитика, пандориум,

= Rubriky Predplatné Mnt.sk > Slovensko > Smer, Vojna na Ukrajine 24. januára 202417:48 Podpredseda parlamentu tubos Blaha má v deñ návstevy Roberta Fica na Ukrajine vedla seba pocas vedenia schódze plechovku so skratkou Sovietskeho zvázu. Je na nej aj stuha svátého Juraja, ktorú Ukrajina pova
bocharik о
@bocharik
Украинские беженцы скупили все билеты по направлениям из Европы Индонезию, Индию, Тайланд, Лаос, Вьетнам, Камбоджу
23 апреля вспышку ажиотажа на авиабилеты зафиксировал сервис Booking. Билеты были полностью выкуплены украинцами мужчинами.
6:07 РМ • 24 апр. 2024 г. • 6 621 п
подробнее»

Я Ватник,# я ватник, разная политота Ватные вбросы,ватные вбросы, ватная аналитика, пандориум,

bocharik о @bocharik Украинские беженцы скупили все билеты по направлениям из Европы Индонезию, Индию, Тайланд, Лаос, Вьетнам, Камбоджу 23 апреля вспышку ажиотажа на авиабилеты зафиксировал сервис Booking. Билеты были полностью выкуплены украинцами мужчинами. 6:07 РМ • 24 апр. 2024 г. • 6 621 п